Jdi na obsah Jdi na menu
 


Labradorský Retrívr a voda

3. 7. 2009

Nejvýraznějšími vlastnostmi retrievrů jsou vrozená záliba k přinášení různých předmětů, mimořádná záliba ve vodě, jemný stisk čelistí, snadná ovladatelnost, dobrý čich a vytrvalost, výrazná chuť k práci a ochota ke spolupráci se svým pánem. Na rozdíl od jiných loveckých plemen, která také zvládají práci ve vodě, je retriever ochotný jít i do ledové vody v zimním období. (Ostatní plemena toto nezvládají nebo se sebezapřením.) Obrazek
Pro retrievra je voda přirozeností, takže malé štěně využije každou příležitost namočit se v kaluži. Nehubujte ho, abyste u něj nepotlačovali přirozenou chuť k vodě. Naopak, nechte ho kaluží radostně proběhnout a klidně proběhněte spolu s ním. Pokud máte v okolí malý potůček, dejte štěněti příležitost proběhnout vodou. Pozorujte při tom, jak se chová a jak se k vodě staví. Dejte pozor, abyste byli vždy v místech, kde je pozvolný přístup, aby vám zvídavý pejsek nespadl do hluboké vody. To by mohlo napáchat velkou škodu ve vztahu psa k vodě. Nikdy ho do vody nenuťte, nikdy ho do vody neházejte. Pejsek by se mohl začít vody bát a v budoucnu by do vody nechtěl. Stejně jako u každého výcviku si musí pejsek spojit vodu s něčím příjemným. Jsou vhodné procházky kolem rybníka, kde jsou kachny a jiná vodní zvěř. Štěně má mít možnost pobíhat na břehu a v rákosí. Pokud je na hladině kačena, je vhodné pejska na ni posílat a povzbuzovat ho za ní. Nemá-li štěně zájem, nebo má z vody strach, běžte na kraj do vody a zkuste si tam s ním hrát.

Je dobré vzít do vody jeho oblíbenou hračku. V létě je příležitost s ním plavat. Pokud se štěně bojí, zkuste jít do vody celá jeho lidská smečka, ale nechoďte příliš daleko od břehu. ObrazekŠtěně se samo osmělí a do vody půjde. Začne-li kňučet, vyjděte ven a uchlácholte je. Pokud z nějakého důvodu nechcete štěněti dovolit, aby se namočilo, raději se vodě vyhněte, abyste nemuseli pejskovi zakazovat chodit do vody a okřikovat ho v případě neuposlechnutí. Nedělejte mu v hlavičce zmatek, že jednou smíš a po druhé nesmíš. S tímto začnete, až když má vodu dobře osvojenou.

ObrazekSe samotným výcvikem začínáme na jaře či v létě, až je voda přijatelně teplá. Máte-li možnost je dobré vzít s sebou k vodě staršího zkušeného psa, za kterým štěně půjde samo. Jakmile si pejsek vodu osvojí, dobře a rád plave, nastává čas ke cvičení aportu z vody. Aport z vody trénujte až v momentě, když ho má pejsek zvládnutý na suchu.

Nejprve házíme aport tam, kam pejsek dojde. Postupně házíme dále od břehu tak, aby musel pejsek pro aport plavat. Zpočátku se může stát, že pejsek ve vodě hrabe, to brzy zmizí. ObrazekNácvik začněte v místech, kde je pozvolný přístup do vody. Aport postupně prodlužujte. Dejte pozor na správné předání aportu. Pejsek by aport neměl pouštět na zem, ale vám do ruky. Měl by jít přímo k vám a neměl by vás obcházet nebo se jinak vyhýbat předání. Zvládne-li toto, je dobré naučit ho předat aport s přesednutím.

Otřepat se smí až po předání aportu. Proto zpočátku stůjte co možná nejblíže u vody. Postupně od břehu ustupujte, aby se pejsek naučil spolehlivě přinášet aport dál od vody. Na nácvik aportu zvolte určitý předmět, se kterým si jinak pejsek nesmí hrát, ani ho překusovat. Je vhodný plátěný ?dummy", který dobře plave, pejskovi neklouže a dobře se nese. Váhu aportu přizpůsobte věku štěněte.
Obrazek